Volební právo žen

Nyní se ani nepozastavíme nad situací, že bychom neměly právo jít k volbám. Mít tu možnost zvolit si starosty, politické strany nebo prezidenty.

První shromáždění na světě, které mělo za cíl podpořit práva žen, se uskutečnilo v roce 1848 v USA. Heslem účastnic bylo, že, všichni muži a ženy jsou stvořeni v rovnosti jeden druhému a proto mají stejná volební práva.

V roce 1869 byla založena The National Woman Suffrage Association (NWSA).

Díky předcházejícím událostem se téhož roku stal Wyoming prvním státem na světě, který přiznal ženám právo volit, tehdy ještě nečlenský stát Unie a hned za ním rovněž nečlenský Utah v roce 1870.

První zemí na světě byl Nový Zéland, kde nejdůležitější události ohledně voleb proběhly mezi lety 1891 až 1893. V tomto období bylo podepsáno několik petic, v nichž aktivistky vyzývaly parlament k přijetí nového volebního zákona, který bude platný i pro ženy.

Nejvýznamnější petici podepsalo 32 tisíc žen, které dosáhly minimální věkové hranice 21 let. Petice byla předána parlamentu a guvernér Lord Glasgow nový volební zákon podepsal 19. září 1893.

Aktivistky slavily velké vítězství a dostávaly gratulace z celého světa, byly zvány do mnoha zemí na přednášky, návštěvy a byly přizvány i k účasti na demonstracích.

Volební právo žen v českých zemích

Do Ústavní listiny Československé republiky bylo volební právo bez ohledu na pohlaví zavedeno dne 29. února 1920.

První volby, ve kterých měly ženy právo volit, byly volby do poslanecké sněmovny v dubnu 1920.

Mezi nejvýznamnější osobnosti, které se podílely na získání volebního práva byly Františka Plamínková a Alice Masaryková.

Františka Plamínková (1875-1942)

338px-Františka_Plamínková_1921

byla česká novinářka, politička, feministka a organizátorka československého a mezinárodního hnutí.

Zúčastnila se mezinárodního kongresu Aliance pro volební právo žen v Amsterdamu.

Odjela s Albínou Honzákovou do Washingtonu na kongres Mezinárodní ženské rady, kde byla zvolena první místopředsedkyní. To ale rozhodně nebylo naposled, kdy byla zvolena na takovou pozici.

V roce 1926, 1930 a 1931 byla opět zvolena jako místopředsedkyně Mezinárodní aliance pro volební právo žen, Open Door International a Mezinárodní federace výdělečně činných žen. V rámci heydrichiády byla zatčena v roce 1942, po třech dnech deportována do Terezína a následně popravena na Kobyliské střelnici.

 

Alice Garrigue Masaryková (1879-1966)

Masarykova-Photo

Její matka byla Charlotta Garrigue-Masaryk a otec Tomáše Garrigua Masaryka.

Byla veřejná činitelka, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže, bojovala za zlepšení sociální situace a vzdělávaní žen. Emigrovala v roce 1948 po komunistickém převratu v Československu a nevyjasněné smrti jejího bratra Jana Masaryka. Od roku 1950 žila v USA. Majetek v Československu jí byl po emigraci zabaven, včetně domu v Lánech, který nechala postavit pro Československý červený kříž.

Zemřela v listopadu 1966 v Chicagu ve svých 87 letech. Její urna byla v roce 1994 z iniciativy Českého červeného kříže převezena do vlasti a uložena do rodinného hrobu v Lánech.

První ženou zvolenou do českého sněmu byla Božena Viková-Kunětická.

Bozena_Vikova_Kuneticka_1890_Langhans

Jako první starostka v Československu byla Anna Matoušková ve Vědomicích v roce 1919.

Na závěr nesmíme zapomenout na první prezidentku v Evropě a první v demokratických volbách na světě, kterou je Vigdís Finnbogadóttir.

vigdis-mynd_litil.width-720

Vigdís Finnbogadóttir byla v letech 1980-1996 čtvrtý prezident Islandu

Doufáme, že se Ti článek líbil, že v něm byly i nové informace a pokud máš dotazy nebo připomínky, neváhej nám napsat. :)

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.